Penzijní připojištění změny 2024 – přehledně

Co se chystá
Změny, které nastanou v oblasti penzijního spoření od roku 2024, jsou nazývány jako největší změnou dekády. Zároveň jsou veřejně prezentovány jakou snahou státu motivovat lidi k většímu spoření na důchod. Změn je více, ale zásadním prvkem je změna výše státního měsíčního příspěvku k úložce přispěvatele. Ještě dosud stačil pravidelný vklad 300 Kč k zisku 90 Kč státního příspěvku. Nově budete muset vložit minimálně 500 Kč, abyste dostali vůbec nějaký příspěvek – konkrétně 100 Kč. Zjednodušeně řešeno, nově od státu dostanete vždy 20% z Vašeho vkladu. Čili z maximální úložky dostanete nově 340 Kč, oproti původním 230 Kč.
Další změnami jsou např. prodloužení min. doby spoření, konec státních příspěvku pro lidi v důchodu nebo změna daňových výhod. Čemu bych se chtěl věnovat více, je zavedení tzv. DIPU. Nejde přitom o omáčku k hlavnímu jídlu, jak by se mohlo na první dojem zdát, jde ale o dlouhodobý investiční produkt. K již už existujícím dvou typům penzijního spoření – tedy tzv. transformovaným fondům (sjednávaných do roku 2013) a účastnickým fondům (od roku 2013) přibývá další parťák.
DIP
Rozdíl mezi jednotlivými typy je v tom, že sjednat lze už jen účastnické fondy a nově i DIP. Starý transformovaný fond už sjednat nelze, lze ale prostředky bez ztráty příspěvků státu nebo zaměstnavatele převést na účastnický fond. Dle statistiky je většina prostředků vkladatelů uložena právě ve starších transformovaných fondech (cca 66%) v objemu peněz ke konci roku 2022 to bylo 463, 866 mld. Kč. Na účastnické fondy pak zbývá cca 109 mld. Kč. Jednoznačné vítězství starších fondů je v tom, že my Češi jsme, alespoň co se týče spoření, konzervativní. Starší fondy sice dlouhodobě hodnotí pouze 1% ročně, ale za zákona existuje garance nezáporného zhodnocení.
Zhodnocování peněz je dlouhodobá záležitost. Stát chce proto vznikem DIPu motivovat lidi k tomu, aby více investovali a méně spořili. Ono zhodnocování peněz 1% je skutečně spoření a to ještě k přihlédnutím k inflaci – značně ztrátové.
DIP umožní lidem investovat např. do dluhopisů, akcií, podílových fondů včetně ETF, případně některých derivátů. Účastníci DIPu budou moci čerpat daňových úlev až 48 000 Kč ročně, což dělá úsporu 7 200 Kč. Jako hlavním magnetem je ale možnost uplatnění příspěvků zaměstnavatele, což přidává tomuto produktu na značné atraktivitě. Na druhou stranu nelze na DIP využít státních příspěvků. Jako další klacek pod nohy můžeme vnímat to, že pokud byste si chtěli založit DIP a využít prostředků z Vašeho aktuálně platného penzijního fondu, narazíte na sankce při předčasném zrušení. Tedy vrácení státních příspěvků, zdanění vkladu zaměstnavatele a zdanění zhodnocení. Na první pohled je absurdní, aby to vůbec někdo dělal. Ovšem z dlouhodobého hlediska to klidně smysl mít může.
Má to smysl?
Co se týká poplatkové struktury, nejsou zatím informace, jak jednotlivé banky budou chtít řešit. Pravděpodobně budou velmi obdobné, jako u stávajících finančních produktů, ale to zjistíme až během několika týdnů. Osobně vnímám DIP jako atraktivní alternativu pro investování. Převážně možnost výběru, kam investovat (oproti současnému penzijnímu spoření) a příspěvek zaměstnavatele, tvoří zajímavý investiční mix. Co ještě snižuje výhodnost tohoto produktu je likvidita. Vklady musí zůstat v DIPu minimálně do 60 let věku a zároveň je nelze vybrat dříve, než po 10 letech.
Odkazy:
AKTUALITY - Asociace penzijních společností ČR (apscr.cz)
Kdo loni spořil na penzi postaru a při zdi, přišel o peníze - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)