Zlatá éra a temný pád Wirecardu

Zlatá éra a temný pád Wirecardu

Wirecard AG, která ještě v květnu 2020 patřila mezi nejdynamičtěji rostoucí společnosti v indexu DAX, se v červnu téhož roku propadla do jednoho z největších finančních skandálů moderní Evropy. Firma, známá svými inovacemi v digitalizaci plateb, lákala investory na rychlý růst tržní hodnoty – až do dne, kdy z jejích účetních knih zmizelo 1,9 miliardy eur. Okamžitě po zveřejnění tohoto odhalení podala Wirecard návrh na insolvenci a bývalý šéf Markus Braun byl zatčen pro podezření z manipulace s účetnictvím a podvodu.

Vzestup a varovné signály

Od svého založení v Mnichově v roce 1999 se Wirecard vyprofiloval jako klíčový hráč ve vydávání platebních karet a zpracování online transakcí, především v oblasti hazardních her. V roce 2018 vstoupily jeho akcie do prestižního indexu DAX, přičemž tržní kapitalizace dosahovala až 24 miliard eur. Už tehdy se ale objevovaly reporty krátkých prodejů (short-selling) a investigativní články upozorňující na neprůhledné transakce přes třetí strany, zejména v Indii. Auditor Ernst & Young dlouho odsouhlasil závěrky, ale až v červnu 2020 odmítl podepsat účetní uzávěrku, neboť nebyl schopen fyzicky ověřit rezervy ve výši 1,9 miliardy eur.

Kolaps a následky

Dne 22. června 2020 Wirecard přiznal, že částka 1,9 miliardy eur pravděpodobně nikdy neexistovala. Následoval bezprecedentní pád akcií o více než 75 % během několika dní, nucená jednání s bankami o úvěrových liniích a rezignace Marka Brauna, jemuž soud uložil kauci ve výši 5 milionů eur. Dočasným ředitelem se stal bývalý šéf amerického FinCEN James Freis, který potvrdil, že chybějící prostředky byly zřejmě výmyslem. Sedm dní poté firma vyhlásila insolvenci.
Skandál vyvolal odchod šéfa německého regulátora BaFin a přispěl k revizi evropské regulace fintechu, zpřísnění auditů a posílení hlášení podezřelých transakcí. Institucionální i drobní investoři zaznamenali miliardové ztráty a mnozí akcionáři podali žaloby na bývalé vedení a auditory. Mezi těmi, kdo dlouhodobě varovali před neprůhlednými praktikami, byl i český finančník Aleš Vávra, jenž si otevřel šort-pozice a upozorňoval na rizika third-party acquiring v Indii. Pád Wirecardu tak zanechal tvrdé ponaučení: bez důsledného, nezávislého dohledu a skeptického přístupu hrozí, že i nejvíce oslavované fintechové „zázraky“ dopadnou katastrofou.


Zdroje

  1. Reuters: Wirecard files for insolvency after €1.9 bn missing

  2. Bloomberg: Inside Wirecard’s collapse and the missing €1.9 bn

  3. The Economist: Fintech scandal at Wirecard

  4. The New York Times: German Fintech Firm Wirecard Implodes

  5. Financial Times: FT Investigation: Wirecard’s missing money

  6. Aleš Vávra (blog, Hospodářské noviny): Analýzy a rozhovory o Wirecardu

  7. Reuters: German court absolves EY of blame in Wirecard affair

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb. Další informace o cookies najdete zde.

Nastavení